Spojte se s námi twitter facebook

Stopy člověka v krajině

26. 7. – 8. 9. 2013 malý sál galerie Orion

 

 

Fotografové se vydali za lidskými stopami do krajiny

O přírodě můžeme v našem kraji mluvit pouze s nadsázkou. Příroda v okolí našich měst a vesnic přišla o svou panenskost před staletími. Okolní krajina dnes bývá označována krajinou kulturní. To však nemá vypovídat nic o její kráse, spíše tím má být zdůrazněno její ovlivnění lidskou civilizací v širokém smyslu slova.

Povaha každé dějinné doby zanechá v krajině více či méně zřetelné zásahy. Můžou jimi být malebné a povznášející drobné barokní sakrální stavby, stejně jako megalomanské pozůstatky socialistické zemědělské velkovýroby nebo současný vizuální smog v podobě billboardů.

Nic z toho neuniklo šestadvaceti regionálním fotografům, kteří zaslali svoje snímky do fotografické soutěže Stopy člověka v krajině Vyškovska, kterou vloni na jaře vyhlásilo občanské sdružení Drnka. Téměř dvě stovky snímků byly rozděleny do sedmi soutěžních kategorií. Oblíbeným motivem, působícím svým souladem s harmonií okolní krajiny byl například chvalkovický větrný mlýn. Za jeho zachycení byly uděleny dvě ceny. První z nich získala Lenka Štěpánová z Boškůvek v kategorii Architektura, druhou pak známý rousínovský fotograf Tomislav Pivečka v kategorii Pohled do krajiny.

Pohled fotografů byl nezřídka k lidským stopám v krajině kritický. Do soutěže přišly fotografie černých skládek, staveb narušujících krajinný ráz nebo jinak narušujících estetickou a funkční hodnotu krajiny. Cena občanského sdružení Drnka připadla Jiřímu Bartlovi za kolekci kriticky laděných fotografií z Rousínovska. Na jedné z nich byla zachycena i rousínovská Socha svobody. Nejenže tento exotický výjev ignoruje hodnotu moravské kulturní krajiny, zároveň se paradoxně stává symbolem pokrytectví. Nastavuje falešnou tvář „svobody“ aktivitám spojeným s výrobou hazardních hracích automatů. Závislost na nich, jak víme z odborné literatury a mnozí z nás i z bezprostředního sousedského okolí, ničí nejen individuální životy, nýbrž i životy celých rodin.

Pavel Klvač, o. s. Drnka

 

 

Stopy člověka v krajině