Spojte se s námi twitter facebook

Život aristokratických dětí

4. 7. – 1 .9. 2019 Zámecká komora Muzea Vyškovska

 

Výstava zaměřená na způsob života a zábavu dětí z aristokratických rodin na přelomu 19. a 20. století. Zabývá se vzděláním, odíváním, vystupováním ve společnosti, zábavou od narození až po dospělost.

 

Děti byly pýchou aristokracie, představovaly záruku, že ponesou dál hodnoty šlechtického rodu. I když děti na základě svého původu vyrůstaly ve výjimečném prostředí, platil při jejich výchově základní požadavek – nerozmazlovat je. Jednalo se s nimi mnohdy stroze. Musely se od útlého věku naučit znát své povinnosti, být skromné a dokonale zvládat vnitřní i vnější postoje. Ve srovnání s dneškem tu byl ale velký rozdíl. Dnes potřeby a přání dětí určují způsob života rodičů, tehdy se dítě muselo přizpůsobit světu dospělých. Při vší přísnosti však rodiče chápali potřeby svých dětí, a i když se během roku musely podrobovat přísnému rozvrhu, v létě při pobytu na rodinných sídlech mohly dosyta užívat volnosti a nečekala je zde žádná společenská omezení.

O kojence a nejmenší děti se staraly chůvy a komorné v dětském pokoji, kde žili chlapci i dívky společně. Děti byly rozděleny teprve v době, kdy se měly začít vzdělávat. V prvních letech učili děti domácí učitelé, později posílali především chlapce do penzionátů. Dívky byly vychovávány takřka výhradně doma, jen výjimečně navštěvovaly denní katolickou školu.

Výchova dorůstajících dívek ze šlechtických rodin se zcela zaměřovala na přípravu pro život budoucí manželky, matky a dámy ze společnosti. Musely se naučit bezvadně vést chod domácnosti, aranžovat květiny, hrát na klavír a ovládat ruční práce. Dívka se také musela učit cizím jazykům, za samozřejmost se považovalo, že bude mluvit plynně francouzsky. Dívky měly velmi přísný denní rozvrh. Ráno proběhla skromná snídaně ve společnosti vychovatelů, po vyučování pak prostý oběd rovněž s vychovateli, po obědě následovaly hodiny kreslení, klavíru nebo zpěvu a chvíle pro ruční práce. Pak se šlo na procházku. Všechny malé šlechtické dívky byly oblékány stejně. Nosily bavlněné šaty a zástěrku s náprsenkou a kanýrem.

Pro budoucnost mladé šlechtičny bylo nejvýznamnější období mezi ukončením výchovy a jejím sňatkem. Byla to krátká doba, zpravidla jeden až dva roky. Tehdy se mladé šlechtičny mohly účastnit společenských zábav, ovšem s důležitým cílem – najít vhodného ženicha. První ples znamenal slavnostní vstup do společnosti. Pro tuto příležitost dostala dívka nové šaty, které byly sice nákladné, neměly být ale příliš okázalé nebo dokonce nápadné. Nejdůležitějším požadavkem byla decentní elegance. Další život mladé šlechtičny tedy záležel na tom, jakého muže pro sebe dokázala získat. V každém případě si měla zvolit muže, jenž stál přinejmenším na stejné úrovni aristokratické hierarchie, nejlépe ještě výše, protože postavení ženy se řídilo výlučně dle postavení manžela.

 

Vstupné: 40 Kč, snížené 20 Kč