27. 9. 2025 – 15. 3. 2026 výstavní sál v 1. patře Muzea Vyškovska

Příběhy malířky a grafičky Heleny Bochořákové-Dittrichové (1894-1980)

Výtvarnice je v širším povědomí známá především jako grafička, její malířské dílo je však také velmi bohaté. Rodina Dittrichových sídlila ve Vyškově v Sušilově ulici, kde měla menší obchod. K zálibám otce patřila myslivost, četba, poesie, matka se věnovala ručním pracím a oba rádi malovali, což byl i první impuls, který vedl budoucí malířku k zájmu o umění.  Od dětství ráda kreslila, jak sama napsala, nikde nenechala kousek papíru, aniž by jej nepokreslila. Za svou první průvodkyni do světa malířství považovala hospodyňku Anežku, jež se starala o stařenku v nedalekém domě. Po večerech s ní sedávala u stolu a obě malovaly podle obrázků z náboženských knížek různé biblické postavy nebo jen tak předměty a zákoutí z domácnosti. V šestnácti letech odjela do Vídně studovat malbu k Nině Karáskové, příbuzné jejich rodiny, která ji předala celou řadu rad o barvě a kompozici. Navštěvovala Vídeňská muzea a jednou se odhodlala na karneval místní avantgardy, kde si však připadala jako zatoulaná ovce ve smečce hladových vlků. Celý karneval pro ni skončil velkým rozčarováním o světě umělců, ke kterým dříve chtěla jednou patřit. Po návratu z Vídně se v malování zdokonalovala a v roce 1912 se seznámila s  Vladimírem Bochořákem, filozofem a básníkem, následujícího roku si jej vzala za muže a přestěhovala se do Brna. V květnu 1917 odjela do Vyškova malovat svoji maminku, 21. května však ve Vyškově vypukl velký požár, který zničil 55 domů na náměstí. Bochořákovi se rozhodli, že vydají soubor pohlednic s Heleninými kresbami a výtěžek z prodeje věnují postiženým požárem. Byla jednou z prvních žen studujících na pražské Akademii a na výstavě v roce 1922 získala za grafické cykly Válka a Bloudící první cenu. Za úspěšné zvládnutí akademie Bochořáková obdržela stipendium na studijní pobyt do Paříže. Po návratu z Francie proběhla v pražském Domě umělců její první souborná výstava, kterou se zařadila mezi mladé tvůrčí grafiky své doby. Ve Francii se inspirovala grafickými romány a v listopadu roku 1929 se ve Vyškově v knihtiskárně Františka Obziny vytisklo deset očíslovaných a podepsaných (na pravém Japanu) a padesát pouze očíslovaných kusů dřevorytového románu Heleny Bochořákové-Dittrichové s názvem Z mého dětství. Dřevoryty byly vytištěny i v knižním vydání v nakladatelství Orbis v roce 1929.  Publikace Heleny  Bochořákové-Dittrichové obsahuje soubor 95 dřevorytů. Autorka zde zobrazila svůj život z pohledu malého dítěte od narození po léta dospívání.  Úvod ke knize napsal Arne Novák, srovnává tento román v obrazech s Babičkou od Boženy Němcové a postavu malé Heleny zde přirovnává k Barunce. Jedná se o první tzv. novelu beze slov na světě, kterou vytvořila žena.  V Muzeu Vyškovska se nachází 2 zmíněné publikace Z mého dětství, samostatné grafické listy z tohoto cyklu jsou zapůjčeny ze soukromé sbírky. Na výstavě budou prezentovány také obrazy s různou tématikou, dobové předměty a doprovodný materiál pro dokreslení širšího kontextu.

Vstupné: 50 Kč, snížené 25 Kč

Příběhy malířky a grafičky

aneb kuchyně napříč staletími

19. 9. 2025 – 1. 2. 2026 Muzeum Bučovice

Výstava přibližuje podobu kuchyní v minulosti, počínaje obdobím středověku. Návštěvníci se seznámí s kuchyňským nádobím a hospodářským náčiním našich předků, které byly využívány při zpracování domácích surovin a přípravě jídla. Dozvědí se základní rozdíly ve stravování, stolování a o podobě kuchyní ve vybraných historických obdobích.

Strava a její příprava je spjata s lidskou kulturou již od pravěku. Od nejstarších společností, kdy se jídlo připravovalo venku, spolu s rozvojem obydlí začala i příprava jídel přesouvat do interiéru příbytků. Uvnitř se postupně také začal vymezovat prostor, v němž se připravovaly suroviny a prostor, kde probíhalo přímo vaření. Nejstarší nádoby, sloužící pro přípravu i uskladnění jídel se objevují poprvé v době neolitu. Vyráběly se ze dřeva a z hlíny; hliněné nádoby se začaly vypalovat na ohništích a v pecích. Jejich povrch byl již v pravěku zdoben jednoduchými motivy, od vrcholného středověku se vnitřek nádob a později i jejich zevní povrch začal pokrývat polevou (glazovat) a k výrobě nádob se běžně používal hrnčířský kruh. Druhy nádob se rozdělují podle užití: k ukládání zásob, na vaření, ke stolování. Zdobená lidová keramika postupně převzala i funkci dekorativní (např. fajáns). Kromě klasické keramiky se vyrábí kamenina, bělnina a porcelán. Od středověku se mezi vyšší společenskou vrstvou používá také nádobí cínové a skleněné.

V souvislosti s lidovým prostředím je představeno rovněž hospodářské náčiní, které bylo v domácnostech a na statcích využíváno při zpracování surovin a následné přípravě potravin (zpracování obilí – příprava chleba či moučných jídel, zpracování mléka – výroba tvarohu, másla, sýru apod., zpracování ovoce – příprava nápojů). Vybrané předměty kuchyňského nádobí a náčiní jsou prezentovány ve vitrínách (džbány, talíře, fajáns, picí servisy apod.).

Vystavené exponáty, včetně vybavení kuchyní a diorám, pocházejí z podsbírky Muzea Bučovice, archeologické, historické a etnografické podsbírky Muzea Vyškovska, z Moravského zemského muzea v Brně, z Vrbasova muzea ve Ždánicích a od historického spolku Kirri z Pňovic.

Vstupné: 50 Kč, snížené 25 Kč

Od ohniště ke sporáku

13. a 14. září 2025 v Muzeu Vyškovska a v kapli sv. Anny se zahradou

V rámci Dnů evropského dědictví pro Vás Muzeum Vyškovska otevírá své dva vyškovské objekty – zámek a kapli sv. Anny se zahradou.

V prvním z nich si můžete zdarma prohlédnout stálé expozice, zámecké sklepení, výstavy Sláma v tradiční kultuře, Svět modelů, Dinosauři mezi námi a Cesta do hlubin robotovy duše. Na nádvoří bude k vidění vystoupení skupiny historického šermu ARMET. Pro dětské návštěvníky jsme na sobotu připravili tvořivou dílnu.

V kapli sv. Anny máte možnost si prohlédnout jak samotnou kapli, tak výstavu Musil mnoha tváří, zahrát si pátrací hru Poklad v poušti a navštívit zahradu u špitálku s kinetickou fontánou od akademického sochaře Františka Svátka, kde je k vidění i panelová výstava Obrněný transportér OT-64 SKOT, která vznikla k jeho loňskému 60. výročí zavedení do výzbroje.

Muzeum Vyškovska – zámek

sobota 13. 9. 2025, otevřeno 09:00–17:00 hodin

Expozice keramiky 09:00–16:00 hodin

Tvořivá dílna pro šikovné děti

Zámecké nádvoří v 11:00 a ve 14:00 hodin

Vystoupení skupiny historického šermu ARMET

neděle 14. 9. 2025, otevřeno 09:00–17:00 hodin

Zámecké nádvoří v 11:00 a ve 14:00 hodin

Vystoupení skupiny historického šermu ARMET

Kaple sv. Anny a špitálek, Dukelská ul. 6, Vyškov

sobota a neděle 13. a 14. 9. 2025, otevřeno 09:00–17:00 hodin

V kapli sv. Anny je k vidění interiér s jedinečnou atmosférou dochovaných renesančních maleb z 16. století a také výstava Musil mnoha tváří, která představuje osobnost Aloise Musila jako muže mnoha tváří a rolí a také jako regionální osobnost, jejíž význam přesahuje hranice České republiky. Pro rodiny s dětmi ale i jednotlivce je k této výstavě připravena pátrací hra Poklad v poušti. Vydejte se s námi na cestu za pokladem ukrytým v truhlici a vyluštěte správný kód k jejímu zámku pomocí indicií získaných na výstavě Musil mnoha tváří. Návštěvu kaple můžete zakončit prohlídkou zahrady u špitálku s kinetickou fontánou od akademického sochaře Františka Svátka, kde si můžete ještě prohlédnout i panelovou výstavu Obrněný transportér OT-64 SKOT, která vznikla k jeho loňskému 60. výročí zavedení do výzbroje.

čtvrtek 2. října 2025 v 17:00 hodin velký výstavní sál Muzea Vyškovska

Muzeum Vyškovska Vás srdečně zve na dernisáž výstavy Sláma v tradiční kultuře. Součástí dernisáže bude vystoupení folklorního souboru Kořeňák s dožínkovými písněmi, tanci a ukázkami výmlatu obilí.

Výstava bude otevřena do 5. 10. 2025.

Dernisáž výstavy

sobota 20. září 2025 ve 14:00 Muzeum Vyškovska

Přijďte si vyzkoušet tradiční hanáckou techniku slámové intarzie a vyzdobte si slámou dřevěnou krabičku. Zlatý lesk stébel slámy ji dodá originální vzhled a využít ji můžete jako šperkovnici nebo jako krásný obal na menší dárek.

Dílna je vhodná pro děti od cca 10 let a dospělé.

Počet míst je omezený, rezervace výhradně prostřednictvím SMS na telefonu 601 117 616, UVEĎTE POČET A JMÉNA ÚČASTNÍKŮ.

Cena dílničky 100 Kč (v ceně materiál na jeden výrobek a vedení lektorky)

Změna programu vyhrazena.

čtvrtek 18. září 2025 od 16:00 do 19:00 Galerie Orion Muzea Vyškovska

Srdečně Vás zveme na kurz pletení slaměných ošatek s lektorkou  Lenkou Kmoškovou ze Sebranic, Nositelkou tradice Pardubického kraje (Spolek archaických nadšenců). Během kurzu se seznámíte s tradiční řemeslnou technikou a vytvoříte si vlastní slaměnou ošatku spirálovou technikou.

Cena za kurz je 500 Kč na osobu (v ceně materiál, zapůjčení nářadí a vedení zkušenou lektorkou)

Počet účastníků kurzu je omezený – maximálně 10 osob a je vhodný pro zájemce od 15 let.

Objednávky výhradně prostřednictvím SMS na telefonu 705 698 898, UVEĎTE POČET A JMÉNA ÚČASTNÍKŮ.

Změna programu vyhrazena.

Pletení slaměných ošatek

15. 7. – 14. 9. 2025, zahrada u kaple sv. Anny na Dukelské ul. ve Vyškově

Obrněný transportér OT-64 SKOT

V minulém roce vznikla výstava k 70. výročí zahájení sériové výroby vojenského třítunového speciálu známého pod označením V3S. Vůz zvaný „vétřaska, vejtřaska, véeska nebo vejda“ patřil k nejlepším terénním vozům své doby, který byl využíván v rámci základní vojenské služby více než půl století. Nebyl ale jediným pozoruhodným výsledkem schopností našich konstruktérů. Za pozornost stojí i obrněný transportér, jehož 60. výročí zavedení do výroby jsme si v roce 2024 připomněli. OT-64 SKOT se stal nástupcem světoznámé meziválečné československé konstrukční školy speciálních vojenských vozidel a dodnes jej můžeme považovat za jednu z nejlepších u nás vytvořených konstrukcí. V půli 60. let představoval jeden z vůbec nejmodernějších obrněných transportérů na světě. Na veřejnosti se poprvé objevil v rámci vojenské přehlídky konané v Praze na Letné 9. května 1965 u příležitosti 20. výročí osvobození Československa.

K poměrně složitému vývoji transportéru OT-64 najdeme některé dokumenty v archivu firmy AVIA a.s. a ve Vojenském ústředním archivu. Kromě toho se v depozitáři Vojenského technického muzea v Lešanech uchoval i konkrétní doklad o vývoji transportéru, a to posledního prototypu pod názvem SKOT IV jakožto předchůdce sériového provedení. Komplikovaný vývoj můžeme krátce popsat v několika klíčových milnících. V lednu 1956 dostala tanková katedra Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého v Brně za úkol připravit projekt vícenápravového středního kolového transportéru. Výsledná studie se stala základem pozdějšího projektu SKOT s tím, že transportér se do plánu dostal až v roce 1958. Konečný projekt byl předložen Ministerstvu národní obrany ke schválení v prosinci téhož roku.

Řešením se mělo zabývat Ministerstvo všeobecného strojírenství, které zadaný úkol přidělilo Automobilovým závodům Klementa Gottwalda Praha. Zde byl vývoj zahájen pod označením A-105.

Od 1. ledna 1961 došlo ke sloučení AZKG Praha (dříve PRAGA) se Závody Jiřího Dimitrova Letňany (dříve AVIA) a vznikl národní podnik Automobilové závody Letňany. V rámci vývoj byly nakonec zhotoveny celkem čtyři prototypy. Výroba prvního označeného jako SKOT-I byla zahájena začátkem roku 1959 a prototyp byl dokončen k 30. květnu 1960. Koncem roku 1960 se konaly střelecké zkoušky z pěchotních zbraní s pancéřovou korbou č. IV. Korba ale nesplnila základní technické podmínky a ministerstvo si proto v prosinci 1960 objednalo výrobu rekonstruované korby za účelem opakování zkoušek a další korby pro výrobu prototypu SKOT IV. Nedostatky během zkoušek vedly ke změnám ve sklonu pancíře a tloušťka určitých částí se změnila. Nová korba prošla zkouškami v roce 1961 a střelecká odolnost se zlepšila.

Rozhodnutí o finálním výrobci přes pokročilý stav vývoje nebylo jednoznačné. Z řady míst přicházely skeptické názory o nedostatku kapacit k výrobě. V tuto chvíli vstupuje do děje polská strana. Během pátého zasedání čs.-polského výboru pro hospodářskou spolupráci konaného koncem léta 1960 ve Varšavě, se na základě žádosti polské strany poprvé jednalo o spolupráci při výrobě. Na jaře 1961 se odehrála řada jednání o přistoupení Polska k výrobě transportéru. V červenci 1961 během zasedání Stálé komise RVHP pro spolupráci v oblasti obranného průmyslu v Moskvě se polská strana vyjádřila, že má o spolupráci zájem.

Na jaře 1962 byly během jednání v Praze položeny základy mezistátní dohody. Na základě stavu prototypu SKOT-IV a příslušné dokumentace k sériové výrobě byla stanovena konečná delimitace výroby. Československo v dalších letech dodávalo do Polska celkem 223 položek od 57 dodavatelů. K dodavatelům náležely AZ Letňany, AZKG-PRAGA, TATRA Kopřivnice, SMZ Dubnica nad Váhom a ZVVZ Liberec. V Polsku se finálním stal FSC Lublin. Během další spolupráce se objevila řada problémů týkajících se údajné závadnosti spojek na československé straně. Ta ale výhrady odmítala s poukazem na podmínky nedostatečné údržby a špatného seřízení na polské straně. V únoru 1971 obě strany dospěly k dohodě o ukončení výroby.

Koncem roku 1963 byly v rámci ověřovací série vyrobeny první tři transportéry. O rok později získala ČSLA prvních 200 kusů transportérů OT-64 a v roce 1965 dalších 500 kusů.
Zavedení OT-64 SKOT do výzbroje ČSLA se oproti původně plánovanému návrhu z roku 1962 opozdilo o tři roky. Armádní generál Bohumír Lomský ve funkci ministra národní obrany měl předložit návrh na zavedení Vojenské komisi obrany ÚV KSČ v dubnu 1965. Ve skutečnosti k předložení došlo v květnu téhož roku. Datum 3. května tak můžeme chápat jako oficiální datum zavedení transportéru SKOT do výzbroje ČSLA. Na konci dlouhé a složité cesty se objevilo velice moderní bojové vozidlo, které přes řadu potíží a průběžných nedostatků nejen obstálo ve světové konkurenci, ale dokonce ji v řadě parametrů převyšovalo.

Nápad připomenout další mezník ve vývoji výzbroje naší armády se zrodil takřka ihned po výstavě vétřiesky a akcí k 70 letům PV3S v roce 2023. V zásobě toho má spolek Československý legionář-SPIA Czech, z.s více, ale v roce 2024 zrealizoval i za pomoci a přispění partnerů připomínku na otéčko.

Starý ověřený tým se toho chopil s vervou sobě vlastní a vznikla výstava o 24 panelech, která stojí za to a je případným zájemcům k dispozici v zahradě u kaple sv. Anny na Dukelské ul. ve Vyškově do poloviny září 2025.

Iveta Kubová, Československý legionář-SPIA Czech, z.s

Podmínky zapůjčení jsou na vyžádání na e-mailu office@cslegionar.cz

Vstupné: v rámci vstupu na zahradu

OT-64 SKOT

od 1. srpna 2025 Muzeum Vyškovska

Nová expozice Pravěk a středověk Vyškovska vás vtáhne do dávné minulosti našeho regionu. Najdete ji ve dvou sálech v přízemí Muzea Vyškovska, v prostorách Starého zámku.

Na samotném začátku vás přivítá tajemný posvátný strom s obětinami a šamanem – a právě odtud se po spirálové rampě ponoříte do pravěku. Čeká vás dobrodružná cesta napříč tisíciletími: od doby kamenné přes bronzovou a železnou až ke zrodu našeho letopočtu.

Pomyslnou hranici mezi pravěkem a starověkem překročíte doslova – prahem mezi místnostmi, který vás přenese do doby římské, období stěhování národů a raného středověku. A pak už stačí jen projít románským portálem do modelu rotundy a ocitnete se ve vrcholném středověku – mezi církví, šlechtou a prostým lidem. Cesta pokračuje přes rytířský svět až do kovárny.

Dotýkejte se historie! Expozice je plná interaktivních prvků, které baví i učí – děti i dospělé. Vyzkoušíte si, jak se kdysi žilo, tvořilo i bojovalo.

V expozici uvidíte jak originální archeologické nálezy, tak pečlivě zhotovené repliky – od kamenných nástrojů, přes keramiku, šperky a zbraně až po unikátní tkaninu podle otisku z nádoby mladší doby kamenné.

Expozice Pravěk a středověk Vyškovska

15. 7. – 5. 10. 2025 velký výstavní sál Muzea Vyškovska

Sláma byla po staletí nepostradatelnou součástí tradiční kultury. Výstava návštěvníky provede její historií a ukáže, jak důležitou roli sehrávala v každodenním venkovském životě. Dozvíte se více o pěstování obilnin, o tom, jak se obilí sklízelo, a jak se sláma zpracovávala v domácích podmínkách. Uvidíte, jak rozmanité bylo její využití – od podestýlky pro dobytek, přes stavební a izolační materiál, až po výrobu nádob a drobného lidového umění.

Výstava nabídne pestrý obraz tradičního zpracování slámy prostřednictvím sbírkových předmětů, fotografií, audioprvků a videodokumentů. Zvláštní pozornost je věnována současným nositelům tradice – řemeslníkům, kteří se i dnes věnují ručnímu zpracování slámy a uchovávají dávné techniky při životě.

Na své si přijdou i rodiny s dětmi. Výstava je doplněna o řadu interaktivních prvků: slámové pexeso, výtvarný a tvořivý koutek, magnetické tabule s naučnými úkoly, audionahrávky, pohádky i interaktivní počítačovou prezentaci.

Naše výstava není jen exkurzí do minulosti, ale především pozvánkou k objevování toho, co všechno lze vytvořit z jediného, zdánlivě obyčejného materiálu – pokud se spojí šikovné ruce, tradice a představivost.

Vydejte se s námi na pole při žních, vyzkoušejte si mlácení cepy na mlatu, nahlédněte do kozího chlívku, prohlédněte si doškovou střechu a obdivujte jemnost slámové krajky či preciznost slaměné intarzie. A pokud vás poznávání unaví, dopřejte si chvilku odpočinku na slamníku!

Vstupné: 60 Kč, snížené 30 Kč

Sláma v tradiční kultuře

sobota 2. 8. 2025, sraz účastníků ve 13:00 na autobusové zastávce Pustiměř, náves

Muzeum Vyškovska zve na komentovanou prohlídku terénních pozůstatků hradu Melice. Hrad byl postaven ve 14. století a ve své době patřil k nejkrásnějším hradním komplexům Koruny české. Jeho zakladatel, olomoucký biskup Jan VII. Volek, stál i u zrodu ženského benediktinského kláštera v Pustiměři. Hrad byl zničen a téměř srovnán se zemí husity v 1. polovině 15. století. Dnes můžeme vidět částečně odkrytý půdorys hradu, který v Melicích zůstal po archeologickém výzkumu z počátku 20. století.

Akce se uskuteční v rámci projektu Archeologické léto, který zaštiťují Archeologické ústavy AV ČR v Brně a Praze ve spolupráci s dalšími archeologickými pracovišti.

Další informace: https://www.archeologickeleto.cz/akce/hrad-melice/

Provázet vycházkou bude archeoložka Muzea Vyškovska Klára Rybářová.

Prohlídka hradu Melice