Melice – příběh hradu, příběh krajiny

7. 11. 2025 – 30. 9. 2026 kaple sv. Anny, Dukelská ul. 6, Vyškov

 

Vernisáž výstavy 7. listopadu 2025 v 17:00 hodin

 

Výstava Melice – příběh hradu, příběh krajiny vznikla v rámci projektu Tajemná místa, jehož cílem je představit unikátní archeologické nálezy ze sbírek muzeí Jihomoravského kraje.

Důležitým mocenským činitelem a feudálním vlastníkem na Vyškovsku byla ve středověku církev a hrad Melice byl jejím reprezentativním sídlem. Nechal ho postavit olomoucký biskup Jan VII. Volek, nemanželský syn Václava II., který v Pustiměři založil klášter benediktýnek a který byl ve zdejší románské rotundě, stojící poblíž kláštera, pohřben. Pustiměř byla dlouhou dobu centrem církevních majetků v regionu. V roce 1243 sem biskup Konrád svolal diecézní synodu (shromáždění). Příležitostně tu pobýval také biskup Bruno ze Schauenburku. Výběr lokality patrně souvisel se snadnou dostupností pro všechny významné jihomoravské účastníky církevních setkání, kteří přijížděli nejen z Olomouce, ale i ze vzdálenějších míst jako je Třebíč, Znojmo a Velehrad.

Na počátku 13. století získalo olomoucké biskupství zchátralý areál bývalého zeměpanského, přemyslovského hradu, jednoho ze sítě Břetislavových hradů zajišťujících správu Moravy, který vyrostl na pravěkém a později raně středověkém hradišti na ostrožně Zelená Hora, nedaleko Pustiměře. Umístění na okraji vrchoviny mu přiřklo strážní funkci s cílem chránit dálkové cesty směřující z rozsáhlých lesů Drahanské vrchoviny do úrodné Vyškovské brány a dále do Hornomoravského a Dyjskosvrateckého úvalu. Biskupství si zde postavilo silně opevněný kamenný hrad, který byl ve 30. letech 14. století opuštěn, a centrem biskupských statků na Vyškovsku se stal hrad Melice. Při jeho stavbě nebyl kladen hlavní důraz na obranychopnost stavby, ale na pohodlí a honosnost. Luxusní vybavení a úpravu interiérů dokládá mnoho nálezů získaných archeologickým výzkumem. Za nejvzácnější nálezy jsou považovány unikátní gotické kachle, které byly součástí kamen v biskupské komnatě hradního paláce. Na počátku 15. století hrad padl za oběť husitům. Nikdy již nebyl obnoven. Středisko biskupských statků se přesunulo do nedalekého Vyškova.

 Návštěvníci si na výstavě mohou prohlédnout rozmanitou kolekci předmětů denní potřeby, jako jsou keramické nádoby, železné předměty (gotické klíče a zámky, petlice, dveřní kování a závěsy, nářadí a nástroje, hřebíky, nože, podkovy, udidla, třmeny, ostruhy, hroty šípů, a zbraně), skleněné výplně oken včetně vitráží, architektonické články, a to jak gotické, tak románské zdobené palmetami, vykrajované dlaždice, které se skládaly do sebe jako skládačka, a samozřejmě již zmíněné kachle, představující vrcholný projev uměleckého řemesla předhusitské doby. Mezi vzácnější a honosnější zboží patřily taktéž skleněné poháry a číše používané při stolování jen ve vyšší společnosti.

Neméně zajímavé nálezy obsahovala také hrobka pustiměřské rotundy. V jejím druhotném zásypu se našly zlaté drátky dracounu a několik útržků látkových ozdob vyrobených z hedvábí, lnu a brokátu. Z rotundy pochází také mosazný ostatkový křížek. Tento šperk nosili od 12. století jako odznak svého úřadu v římskokatolické církvi abatyše, opati, biskupové, arcibiskupové, kardinálové, kapitulní probošti a samozřejmě papež.

Nálezy ze Zelené Hory představují průřez osídlením ostrožny od pravěku až po středověk.

Součástí instalace bude také trojrozměrná projekce s vyobrazením zájmové oblasti a jednotlivých lokalit – pustiměřské rotundy; ostrožny Zelená hora s rekonstrukcí hradiště v 11. století, hradu kolem roku 1332 a husitského osídlení na počátku 15. století; melického hradu a luxusních kamen ze stejné lokality. V holografu si bude moci návštěvník prohlédnout i některé vystavované předměty – kachle, nádoby, železné předměty a zlomky keramických figurek. Součástí výstavy bude i interaktivní písařský pult, u kterého si návštěvníci budou moci vyzkoušet psaní brkem a inkoustem. Mezi další doprovodné prvky bude patřit stojaté dřevěné pexeso s fotografiemi předmětů nalezených při archeologickém výzkumu na hradě Melicích a také dřevěná skládačka gotického okna, která potěší nejen dětské návštěvníky.

Vstup na výstavu je bezbariérový.

 

Vstupné: 60 Kč, snížené 30 Kč