Spojte se s námi twitter facebook

Pravěk Vyškovska

Stálá expozice Pravěk Vyškovska dokumentuje vývoj regionu od starší doby kamenné až do připojení Moravy k českému přemyslovskému státu začátkem 11. století. Významné postavení Vyškovska na mapě pravěké Moravy souvisí s vhodným podnebím a úrodností půdy v údolích řek Hané, Litavy a potoka Rakovce. Vyškovskou branou vedly trasy dálkového obchodu, zároveň v ní probíhala v mnoha obdobích pravěku hranice oddělující archeologické kultury severní a jižní Moravy.

 

Expozice Pravěk

 

Nejstarší stopy osídlení Vyškovska reprezentují ojedinělé nálezy ze středního paleolitu (300 000 – 40 000 BP) a o něco početnější kamenná industrie z mladších období. V expozici jsou kromě štípaných kamenných nástrojů vystaveny i kosti zvířat, která žila na počátku čtvrtohor (mamut, nosorožec, sob, jeskynní medvěd). Archeologické prameny z mladší a pozdní doby kamenné (neolitu a eneolitu) jsou již mnohem početnější. K vidění je zde množství broušených kamenných seker, sloužících k odstraňování lesního porostu, keramické nádoby, přesleny, dále hliněné plastiky zvířat související s uctíváním přírodních sil. Jedinečným dokladem výroby látek je otisk tkaniny na nádobě kultury s lineární keramikou z Lulče. Pozdní eneolit je zde zastoupen i nejstaršími kovovými předměty – měděnými nástroji.

 

Kamenný sekeromlat z Nemojan, mladší doba kamenná

 

Zoomorfní nádoba z Bosovic, mladší doba kamenná

 

 

Rozšíření výroby bronzových předmětů ve 2. tisíciletí př. Kr. dokládají četné nálezy bronzových náramků, jehlic, seker atd. K výrobě žádaných předmětů byly používány hliněné nebo kamenné formy, jejichž zlomky pochází např. z hradiska Zelená hora u Radslavic. Od starší doby železné – halštatské – je k výrobě šperků a zbraní využíváno železo, zpočátku velmi vzácné. Do prostředí vládnoucí vrstvy směřovaly i luxusní výrobky, které přinášel dálkový obchod. Až do Pustiměře se tak např. dostaly korálky z baltského jantaru. S příchodem Keltů zobecňuje užití železa, začalo se z něj vyrábět i běžné zemědělské nářadí, radlice, srpy a kosy. Keltskou zručnost dokládají výrobky specializovaných řemeslníků, nádoby na kruhu, kovové a skleněné šperky atd.

 

Měděné hřivny z Vyškova, starší doba bronzová

 

Šálek s malovanou výzdobou z Pustiměře, doba halštatská

 

Kruhové keltské ozdoby (náramky a nánožník) z Vyškova

 

Svědectvím politických a obchodních styků Germánů s podunajskými provinciemi římského impéria jsou bronzové výrobky, kvalitní keramika, terra sigilata a mince. V době stěhování národů byla většina germánských sídlišť opuštěna a zbytky staršího obyvatelstva přežívaly v nevelkých osadách s jednoduchou hmotnou kulturou. S tím kontrastuje množství honosných šperků z drahých kovů uložené do hrobů vyšší společenské vrstvy. V expozici tak můžete vidět pozlacenou přezku, stříbrné náušnice a spony, dále kostěné hřebeny či korále ze skla a jantaru. Hmotnou kulturu prvních Slovanů reprezentuje časně slovanská keramika pražského typu doplněná o kostěné hřebeny a kovové nástroje. Rozvoj šperkařského řemesla ve velkomoravském období dokládají stříbrné náušnice zdobené granulací.

 

Bronzové spony z mladší a pozdní doby římské, Nevojice a Pustiměř

 

Zdobený kostěný hřeben z období stěhovaní národu, Vyškov

 

 

Přezka plátovaná zlatou fólií a vykládaná barevným sklem, doba stěhování národů, Vyškov