Spojte se s námi twitter facebook

Středověk

Středověký vývoj Vyškovska je prezentován v přízemních prostorách vyškovského zámku, kde jsou dochovány architektonické prvky původního gotického hradu dodávající expozici specifickou atmosféru. Samotná expozice je rozdělena do několika tematických celků, které se zaměřují na život na vesnici, na církevní správu a na měšťanské a hradské prostředí.

 

Expozice Vyškovsko ve středověku

Ty pracuj…

První část expozice je věnovaná středověkému venkovskému obyvatelstvu a jeho hlavnímu zdroji obživy – zemědělství. Cenné poznatky o venkovském osídlení přinesl archeologický výzkum zaniklé středověké osady Konůvky datované do 13. – 15. století. Množství nálezů z Konůvek tak dokumentuje každodenní život vesnického obyvatelstva ve vrcholném středověku; vystavené exponáty přibližují vybavení domácnosti i pracovní náplň všedního dne – řemesla a zemědělství.

 

Předměty ze zaniklé středověké osady Konůvky, 15. století

 

Ty bojuj…

Stop po životě další základní společenské skupiny středověku – šlechty – na Vyškovsku mnoho nenalézáme. Jen na návrších lemujících Vyškovskou bránu se nachází zbytky několika hradů a hrádků, vesměs drobných šlechtických sídel, která poskytovala bydlení i ochranu a plnila i správní funkci jednotlivých panství. V době, kdy války a boje byly na denním pořádku a představovaly hlavní náplň života šlechty, byl hrad často jedinou pojistkou k zachování majetku a někdy i holého života. Z většiny hradů pochází početné doklady středověké výzbroje i honosnější předměty neoddělitelně spjaté s vyšším sociálním prostředím.

 

Kostěné hrací kostky z hradiska Zelená hora (13. století) a hroty šípů a ostruha z hradu Kuchlova (14. – 15. století)

Ty se modli…

Významnou složkou středověké společnosti byli duchovní. Na Vyškovsku se vliv církve neprosazoval jen v duchovní a sociální sféře společnosti, ale církev zde náležela mezi důležité mocenské činitele a feudální vlastníky. Prostřednictvím olomoucké biskupství získala postupně do svého majetku většinu osad v okolí Vyškova a nejpozději v 2. pol. 13. stol. i samotný Vyškov. Její zakladatelská činnost se projevila zejména stavbou hradů (Pustiměřský hrad na Zelené hoře, Melice) situovaných v okolí Pustiměře, která byla dlouhou dobu centrem biskupských držav regionu. Expozice přibližuje i jednu z nejvýznamnějších sakrálních památek Vyškovska, románskou rotundu sv. Pantaleona v Pustiměři z 1. pol. 12. století.

 

Pustiměř, románská rotunda z 1. poloviny 12. století

 

Reprezentativním sídlem olomouckých biskupů byl ve 14. a 15. století hrad Melice, kterému je vzhledem k jeho významu věnována značná část expozice. Vedle hmotné kultury a architektury hradu jsou zde prezentována i luxusní kachlová kamna, která si na zakázku nechal zbudovat biskup Václav Králík z Buřenic v 1. třetině 15. století. Kromě vystavených kachlů doplňuje představu o honosnosti kamen i jejich kresebná rekonstrukce v původní velikosti.

 

Kachel z prolamovanou čelní stěnou z Mělic

 

Město Vyškov

Expozice věnovaná středověku Vyškovska by nebyla kompletní bez procházky středověkým Vyškovem. Vznik osady Vyškov souvisí s výhodnou polohou na křižovatce cesty brněnsko-olomoucké s její odbočkou na Kroměřížsko. Průběh těchto cest dodnes připomíná trojúhelníkové náměstí. Dobou rozkvětu bylo pro Vyškov 14. století, kdy se završil vývoj původní osady v jedno z předních měst olomouckého biskupství. I přesto byla nejstarší městská zástavba podle všeho převážně dřevěná, k její přeměně ve zděnou dochází až ve 2. pol. 15. století. V té době byl v západním ohybu městských hradeb vybudován nový hrad, díky němuž se Vyškov stal rezidenčním biskupským městem.

 

Keramika středověkého města, 13. – 16. stoleti